Werder Bremen – 1.FC Köln

autor: Honza Jaroš

O víkendu se znovu vydáváme za Werderem, tentokrát konečně do Brém na domácí zápas proti 1.FC Köln. Tenhle zápas mám v plánu už dlouho, protože chci ještě jednou vidět naší legendu Claudia Pizarra na Weserstadionu
a taky mám kamaráda z tábora soupeře. Bohužel nám to trochu kazí vedení ligy, které určí jako termín neoblíbené pondělí večer… Ale náš výjezd to neruší. Z důvodu účasti fanouška hostů beru lístky někam k půlce hřiště a ne do kotle. V neděli vyrážíme v sestavě 1 ks FC Köln, 2 ks Werder a 1 ks neutrální.

Brémský Marktplatz

Po příjezdu jako první navštívíme Paddy’s Pit, což je irská hospoda (jak jinak), kde dáme několik piv, ve dvou se pak vydáváme na prohlídku nočních Brém a dva jdou pro únavu a opilost spát. V pondělí vyrazíme obdivovat krásy Brém už všichni. Na náměstí potkáváme fanatika, který 1700x obíhá sochu Rolanda, prý kvůli Werderu… Několik lidí se nás vyptává na zápas, někteří se diví tomu, odkuď jsme přijeli, a že jsou mezi námi fans obou soupeřů. Jen jedna ženská, vizáží připomínala matku Roco Dylana z Bláznivé střely, se nás ptá, jak to, že nejsme v práci. Procházíme tradiční místa jako Bötscherstrasse, Brémské muzikanty, sochu Rolanda a čtvrť Schnoor, všude dáme nějaký to pivo a odmítáme žádost o rozhovor od jedné z místních TV. To ještě nevíme, že tohle neděláme naposledy. Po krátkém odpočinku a přeparkování auta vyrazíme do hospody na tradiční kolínský pivo Kölsch. Asi neni náhoda, že zrovna v této hospodě točí Kölsch, protože je plná fanoušků FC Köln. Pak už se vydáváme podle vody ke stadionu. Tam proběhne krátká návštěva fanshopu, vyzvednutí lístků a další dvě odmítnuté žádosti o rozhovor. Byli jsme pro místní nějaký populární, protože navíc dostanu kořalku od náhodného kolemjdoucího. Následuje přesun na stadion. Hned na první pohled je vidět, že kvůli pondělnímu termínu zápas bojkotují aktivní fanoušci obou klubů… Při rozcvičce proběhne menší přivítání Claudia Pizarra. Tady je poprvé znát, že ultras na zápase nejsou, protože tohle přivítání mohlo a mělo být mnohem lepší! Škoda. Těsně před výkopem přijde konec světa a jelikož sedíme v první řadě, spadne na nás asi 5 hektolitrů vody. Svojí nepromokavou bundu mám v tu chvíli hozenou přes zábradlí a uvědomím si to až ve chvíli, kdy ten slejvák pomalu končí. No nic, nejsme z cukru.

Cesta na Weser-Stadion

V zápase jsme od začátku aktivnější a asi ve 32.minutě nás po rohu Zlatka Junuzoviče posílá do vedení Miloš Vejlkovič. Po poločase ale zůstáváme myšlenkami v kabině trochu déle a Köln vyrovnává. Claudio posílá do šance Osaka a ten zavěšuje nekompromisně pod břevno. „Effzeh“ se dostane do laufu, probudí se i hostující fans. My naopak vypadáme, že spíme a hrozí to otočením výsledku. Naštěstí asi po pěti minutách posílá krásnou přihrávkou Florian Kainz do šance Milota Rashicu a ten podle Horna zakončí přesně a znovu vedeme. Pár minut před koncem má za hosty obrovskou šanci Pizarro, ale zachová se jako pravej „Bremer“ a posílá míč těsně vedle. V poslední minutě pak po další excelentní přihrávce, tentokrát od Zlatka Junuzoviče, potvrzuje naší výhru Maxi Eggestein. Ten mimochodem dává teprve svuj druhý gól v této sezoně. První dal v Dortmundu, kde jsme s druhým fanouškem Werderu byli taky, asi mu tedy přinášíme štěstí. Vyhráváme 3:1 a je to důležitá výhra, protože jsme vlastně poprvé v sezoně vypluli nějak dál ze sestupových vod. Na druhou stranu mě mrzí, že jsme tam ještě víc potopili zrovna Köln, protože ten tým mám rád. Líbí se mi město, stadion i fanoušci, bohužel už to teďka pro ně bude hodně těžké.

Hrací plocha krátce před výkopem

Na stadionu je sice asi bez tisícovky diváků skoro vyprodáno, ale atmosféra je na zápase na německý poměry dost bídná. Je to jednoznačně tím, že nepřišli aktivní fans. Zápas je bez vlajek a v podstatě i bez kotlů a chorálů. Za tohle můžeme poděkovat DFL, že kvůli příjmům nebo bůhví čemu dala zápas na pondělí. A doufám, že se nad tím konečně zamyslí ten, který tohle vymyslel a to pondělí uloží co nejdřív k ledu… Večer už probíhá ve znamení dopíjení piva a koukání na tradiční výjezdový filmy. To nám naruší jen tři nějací absolutně cizí lidi v šálách FC Köln, kteří si vysmátý spletou byt a po půlnoci vpadnou suverénně do našeho.

 Podíval jsem se znovu do svého milovaného města a utvrdil se v tom, že se mi tam líbí. Navíc je to prostě zápas doma. Mám spoustu zápasů venku, takže doma je to pro mě vždy takový svátečnější. Už abych tam zase jel nejradši znova. V neposlední řadě musím tímto udělit pochvalu řidiči, který odjel celou cestu ze Slovenska až do Brém a zpátky (cca 12 hodin) a ani jednou nechtěl vystřídat.

Žádné komentáře:

Okomentovat